Tomáš Lejdar

Původem pocházím z Hanáckého Šternberka.
Do Šlapanic jsem se přiženil v roce 2002 a se ženou vychováváme tři děti.

Pracuji jako IT specialista a vedoucí manažer v ryze české firmě dodávající aplikační software do nemocnic.

Důvody proč jsem se rozhodl kandidovat do zastupitelstva města shrnuji v následujícím textu.

Co je posláním politika ? Jsem přesvědčen, že směřujeme ke společnosti, ve které je
demokracie nahrazována chladným a racionálním výkonem moci. Moci, která se jednou za
čtyři roky potřebuje formálně legalizovat a dát těm dole pocit, že mají věci veřejné ve
svých rukou.


Důkazem je rozdělená společnost a to, že úsilí vlivných je spíš směřováno k ovlivňování
veřejného mínění a rozšiřování té sympatizující části společnosti, než v poctivém hledání
řešení a spokojenosti všech. Rozdělenou společnost je přeci tak snadné ovládat. Vždyť
nic nestmeluje členy jedné ze znepřátelených stran lépe, než společný a jednoznačně
pojmenovatelný nepřítel. Co na tom, že nepřítel chce ve skutečnosti totéž co my, jen nosí
na klopě jinou vlaječku nebo má na hlavě jiný klobouk. A pevně stát a bránit svou pravdu
je přeci tak srozumitelně správné.


Jen málokdy v dějinách se stane, že v čele státu stane osobnost, se kterou se lze
ztotožnit a považovat ji za vzor i když s jejími názory není nutné vždy zcela souhlasit.
Mnohem běžnější je průměrnost, protože nic jiného než průměrnou osobnost není
schopna demokracie z principu vygenerovat.


Byla mi sympatická iniciativa Milion chvilek pro demokracii, která před nedávnem přivedla
lidi na náměstí. Když jsem se rozhlížel kolem sebe, napadlo mě, kolik z těch
demonstrujících sice protestuje, proti „těm nahoře“ co nás chtějí ovládat, ale nejspíš by
mlčeli, kdyby tam nahoře byli lidé „jejich krevní skupiny“, kteří by se snažili ovládat lidi
úplně stejně, jen by byli možná noblesnější, s kultivovaným vystupováním a svoji špatnost
by se snažili alespoň skrýt. Považuji za mnohem důležitější demonstrovat za chvilky pro
svobodu. Demonstrovat za svobodu ovšem znamená demonstrovat sám proti sobě,
protože my jsme ti co se svobody dobrovolně vzdáváme a nejvíc právě tím, že se
necháváme rozdělit a postavit proti sobě a necháváme si diktovat, kdo je přítel a kdo
zaslouží jen opovržení.


I u nás ve Šlapanicích jsme rozděleni hlubokými příkopy, příkopy skrz průmyslové zóny,
stavební pozemky, ICECy, opravené chodníky tam a ne jinde a mohl bych pokračovat.
Nemá smysl hledat viníky. Hledáním viníků příkopy jen prohlubujeme a nahráváme těm,
kteří z takového stavu profitují.


Honore de Balzac před 150 lety napsal, že společnost vždy nakonec odsoudí ty, které
obvinila. Pokud tuto zkušenost měli lidé tehdy a i my ji zakoušíme a víme jak snadné a
možná čím dál snadnější je zničit člověka a léta jeho úsilí mnohdy jen primitivní pomluvou,
pak měl francouzský spisovatel nejspíš pravdu. Nelze rezignovat a spokojit se s tím. I když
rozdělení vládne dnes napříč i napodél všemi vrstvami společnosti. Je důležité se
svobodně rozhodnout začít sebe a lidi kolem sebe spojovat. Zastavit u sebe proud útoků a
invektiv, zneužívání nevědomosti, strachu a beznaděje. Probouzet v ostatních chvilky
skutečné svobody a hlavně začít s tím odspodu.


To je mých milion chvilek pro svobodu, se kterými se ucházím o vaše hlasy.

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace V pořádku